Proslulá floridská death metalová scéna byla v dobách své největší slávy doslova rejdištěm mnoha vynikajících kapel. Hlavně konec osmdesátých a první polovina devadesátých let se dá považovat za zlatý věk této scény. Scény, která dala světu nejednu vynikající kapelu a která se na dlouhou dobu stala synonymem všeho pokrokového v death metalové muzice. Svůj čas na vlnách slávy, ač poměrně krátký, si užili i brilantní technici BRUTALITY, jejichž třetí deska „In Mourning“ právem náleží k tomu nejlepšímu, co z legendárního Morrissound studia vzešlo.

Už předchozí kolekce „When The Sky Turns Black“ (1994) naznačila bohaté kompoziční i hráčské možnosti kapely a definitivně ji katapultovala do první death metalové ligy. Ovšem mnozí už tehdy tušili, že se jednalo pouze o první důrazné varování před hlavní pohromou, která na sebe nechala čekat přesně dva roky. Opět pod křídly německých Nuclear Blast tak na podzim roku 1996 spatřuje světlo světa „In Mourning“. Nahrávka, která dotahuje veškeré snažení BRUTALITY k naprosté dokonalosti. Kapela opět vsadila na skladby nesoucí se převážně v rychlejších tempech, kde je dostatek prostoru k technickým eskapádám, kterými nás kytarový dvojblok Walsh – Sykes neustále štědře zásobuje. Motivy jednotlivých písní jakoby byly vzájemně propojeny a tvoří tak jeden celistvý a kompaktní celek. I přes jejich ve většině případů poměrně velikou stopáž se ani jednou nedostaví hluché místo či nedej bože pocit hudební bezradnosti a vycpávkovitosti. Právě naopak, tyto jsou vystavěny s maximální pečlivostí a s důrazem na každičký detail. Střídání „sypacích“ nájezdů s pomalejšími momenty je tak samozřejmé a nenásilné, že ani náhodou nepůsobí jako snaha za každou cenu bojovat proti tempovému stereotypu.

I přes značnou a na death metal vzácnou rozmanitost však lze v jednotlivých kompozicích najít několik společných znaků. Asi tím nejhlavnějším je jejich stavba fungující na poměrně jednoduchém, avšak v tomto případě do posledního detailu dotaženém a velmi účinném principu. Po klasickém death metalovém začátku tvořeném většinou rychlými výpady bicích a klasickými agresivními kytarovými riffy přicházejí střednětempé pasáže plné místy až psychedelických sól, aby závěr proběhl opět zcela v režii vysokorychlostního sekyrnického marše. Samozřejmě, že tohle neplatí o všech skladbách, to bych „In Mourning“ dost křivdil, ale většina jich podobný postup obsahuje, byť pokaždé v jiné a neméně přesvědčivé podobě.

Sluší se ještě pochválit velmi dobré texty a výborný zvuk, což už je při pohledu na jméno producenta a nahrávacího studia již samozřejmostí. V „In Mourning“ je zkrátka k nalezení více než „jen“ nadprůměrná death metalová nahrávka. Pro vyznavače výborných muzikantských výkonů a promyšlené brutální hudby skýtá nepřeberné množství pozitivních zážitků. Skvělý, avšak dodnes velmi nedoceněný počin, který z mého pohledu převyšuje mnohé známější a uznávanější tituly. Stále je však dostatek možností tento nedostatek v posluchačském povědomí napravit.

EPILOG: Kapela se po vydání „In Mourning“ vydává na rozsáhlé promoturné, ovšem to už pomalu ale jistě byla labutí píseň BRUTALITY, kteří nakonec v roce 1998 ohlašují ukončení své činnosti. Jak už to bývá, žádná polívka se nejí tak horká, jak se uvaří, a tak k nám koncem roku 2001 přicházejí první zvěsti o znovuzrození této floridské brusky v téměř kompletní sestavě. Nová sestava dokonce nahrává i několik skladeb a hovoří se i o nové desce a hledání vydavatele, ale jak se později ukázalo, i tato polívka vychladla a v dnešních dnech jsou BRUTALITY opět na mrtvém bodě. A možná je to tak i dobře …